Historie školy

Dne 16. září 1906 byla slavnostně vysvěcena budova dnešní Základní školy ve Stráži nad Nežárkou. Od této události, kterou tehdejší občané našeho městečka prožívali s velkou hrdostí a nadšením, uplynulo letos sto let. Je jistě namístě při tak významném výročí připomenout si, jakým vývojem prošla budova, která poskytla za dobu své existence vzdělání tisícům žáků a ve které působily desítky, možná stovky, učitelů.

Současná školní budova pochopitelně nebyla první budovou, kde se učilo. Podle záznamů v obecní kronice byla první škola v domě čp. 64 v dnešní Ruské ulici.Měla pouze jednu třídu, a proto již na počátku 19. století svojí kapacitou přestala vyhovovat. Jak uvádí tehdejší kronikář: „ Malá tmavá klasa se dvěma okny k západu nevyhovovala jednak, že v měsíci říjnu a listopadu bylo v klase některý den až tma, jednak, že nemohla pojmout všechno žactvo.“ Proto byla z rozhodnutí tehdejších radních postavena nová škola, která byla slavnostně vysvěcena 12. listopadu 1821. Budova stála na místě dnešní školy a jednalo se o jednotřídní přízemní stavbu, ve které byl i byt pro učitele.

I když třída v nové škole byla prostornější, brzy opět nestačila. Žáků přibývalo a bylo nutné otevřít druhou třídu. Zpočátku se situace řešila provizoriem – obec nejdříve pronajala větší místnost v domě č. 49 a později se učilo v budově radnice. Tento stav však byl neudržitelný, a proto bylo rozhodnuto postavit novou budovu se čtyřmi třídami. Se stavbou se započalo 30. dubna 1861 kopáním základů a 2. května 1861 byly usazeny první základní kameny. Cesta k nové školní budově však nebyla jednoduchá. Od rozhodnutí postavit novou větší školu a zahájením stavby uplynulo dlouhých dvacet let. Příčinou byl spor o stavební parcelu. Tehdejší majitel strážského panství svobodný pán Karel z Leonhardi si nepřál, aby škola byla postavena vedle zámku, a prosazoval, aby byla postavena na jiném místě. Dokonce ještě po zahájení stavby se pokoušel soudní cestou stavbu školy zmařit. Soud však 3. června 1861 rozhodl ve prospěch obce a práce tak mohly nerušeně pokračovat. 16. října 1862 novou školní budovu slavnostně vysvětil jindřichohradecký probošt Petr Veber. Nová školní budova byla jednopatrová a stála na místě dnešní školy.

Ani nová školní budova však brzy nestačila. V roce 1875 byla zřízena čtvrtá třída a v roce 1897 třída pátá. Do ní bylo zapsáno 76 žáků, a protože v budově školy již nebylo místo, vyučovalo se v jedné z místností na radnici. V roce 1904 pak byla otevřena šestá třída a vyučovalo se rovněž v budově radnice. Navíc se obecní zastupitelstvo svým usnesením ze dne 3. ledna 1903 rozhodlo podat žádost o zřízení měšťanské školy spojenou se slibem postavit novou školní budovu. Povolením zřídit měšťanskou školu ze dne 16. září 1904 se stavba školy stala nutností.

18. května 1905 byla zřízena komise pro výstavbu školy, jejímiž členy byli okresní hejtman baron ze Schwamberka, okresní školní inspektor prof. A. Kodet, c. k. vrchní lékař Dr. J. Rubák a členové zastupitelstva obce. Komise rozhodla, že nejvhodnějším a nejlacinějším řešením bude rozšíření stávající budovy východním směrem a přistavení druhého poschodí. Vypracováním plánů byl pověřen inženýr Schwarzer.

16. srpna 1905 obecní výbor zadal stavbu školy staviteli Josefu Šonskému z Jindřichova Hradce a již 24. srpna 1905 byla stavba zahájena kopáním základů pro přístavbu. Zajímavostí bylo, že při jejich hloubení narazili dělníci na zbytky opevnění bývalého strážského hradu.

Stavba pokračovala velmi rychle a již za rok mohla být nová škola 16. září 1906 slavnostně vysvěcena.

O tom, jak tento pro Stráž nad Nežárkou jistě významný den prožívali občané našeho městečka, nechme vyprávět tehdejšího kronikáře.

Svěcení nové školní budovy

„Před dvěma lety v den 16. září stihla k nám telegrafická zpráva o povolení měšťanské školy. Dnes po dvou letech v týž den světí se již nová nádherná školní budova, uvědomělým a pokrokumilovným občanstvem své mládeži věnována. Městská rada sestavila následující pořad slavností:

1. O 9. hodině dopolední seřazení spolků a korporací před radnicí a uvítání jich, načež společný průvod do chrámu Páně, kdež sloužena bude slavnostní mše svatá.
2. Po mši svaté průvod k budově školní.
3. Od 10 a ½ hod. svěcení nové školní budovy veledůstojným p. biskupským vikářem Ludvíkem Kazdou z Lišova. Při tom postupu slavnostní sbor přednese: a/ Zpěvácký spolek, b/ Vlastní svěcení, c/ Hospodine, pomiluj ny
4. Slavnostní řeč, kterou prosloví slovutný pan zemský i říšský poslanec Fr. Staněk.
5. Odevzdání školy p. starostou J. Fistrem
6. Zapisování P.T. velct. Pp. Hodnostářů do pamětní knihy.
7. Společný oběd v 1 hodinu v hostinci p. Fr. Rataje, při němž koncertovati bude městská kapela (Couvert stojí 3,– K)

Dříve neškolní budova svému účelu odevzdána býti mohla, odbývána dne 15. září kolaudace. Zákonem k tomu oprávnění znalci a interessanti budovu náležitě prohlédli a pak sepsán protokol. Budiž zde uveden pouze závěrek: „Komise s potěšením konstatuje, že místní školní rada nešetřila žádného nákladu, aby škola všem moderním požadavkům vyhověla. Budova školní činí dojem velmi dobrý, vyniká zejména světlostí a vzdušností všech místností jmenovitě učeben. Zejména pěkná jest tělocvična, kreslírna a pracovna pro vyučování ženských ručních prací. V technickém, zdravotním a pedagogickém ohledu není závad proti přijmutí a používání budovy k veškerým požadavkům školním. Na vše pamatováno a ničím neplýtváno. Stavbou projevila místní školní rada příkladné porozumění pro význam a potřebu školy.“

Velevýznamná slova pedagogického znalce a c. k. okres. škol. inspektora p. J. Groulíka „na vše pamatováno a ničím neplýtváno“ zaslouží, aby se skvěla na předním místě v budově. Tato slova jsou odměnou místní školní radě co podnikateli stavby a obecnímu výboru i dohlédací stavební komisi pp. Janu Laznovi, Janu Šputovi, Karlu Šmejkalovi a pisateli tohoto a dokazují, že přihlíženu ku účelnosti budovy a zároveň šetřeno sil poplatních.

V neděli dne 16. září, v den slavnosti svěcení a odevzdání školy, město naše odělo se v háv slavnostní, vyzdobeno jsouc prapory. Nebesa zahalila se v tmavý závoj oblačný a vydatný déšť se snášel na zemi, nepřispívaje tak k veselé slavnostní náladě. O půl 10. hod. odebrali se pp. Hodnostáři, slavnosti se zúčastnivší, do chrámu Páně na slavnou mši svatou slouženou dp. Lud. Kazdou, vikářem z Lišova. Ředitel kůru, řídící učitel František Motejlek provedl precizně Horákovu figurální mši, což všeobecné pochvaly docházelo. Poté odebral se průvod ku školní budově, kde za zpěvu“Slavnostní sbor“ stalo se posvěcení budovy a pak její vysvěcení, což zakončeno sborem Hospodine, pomiluj ny . Následkem nepohody muselo se ostatní odbýti uvnitř budovy. Školní mládež jakož i četné obecenstvo odebralo se do tělocvičny, kde ku účastníkům slavnosti a hlavně ku školní mládeži promluvil dp. Vikář L. Kazda. Přirovnal tuto budovu ku chrámu moudrosti, opřenému sedmi sloupy, sedmi to učebními předměty, zbudovanému z pravdy a víry. Slavnostní řečník p. poslanec Anr. Maděra c. k. notář z J. Hradce, který ochotně slavnostní řeč převzal za onemocnělého poslance Staňka, poukázal na první počátky naší kultury, vedl nás historií našeho národa, poukazuje na osazování našich zemí za doby Přemyslovců, vzpomíná dob Karlových, zmiňuje se o slavné době husitské a Poděbrada, o zlatém věku naší literatury a přechází na školství za doby Marie Terezie. Uvádí školské zásady slavného publicisty Havlíčka, poukazuje na nepřátele moderní školy, vyzývá ku vytrvalosti a sebevzdělávání, neboť jenom ze síly ducha nám kyne spása. Pan starosta J. Fistr poděkoval všem, kteří o vybudování tohoto stánku moudrosti zásluhu měli a sice“ slovutný p. c. k. zemský škol. inspektor Fr. Wenig, referent zemského výboru u věcech školských, Mnsign. Dr. Burian, člen zemského výboru, a zemský poslanec p. Žďárský, sl. c. k. okr. šk. rada v j. Hradci, kteří mravně k umožnění měšťanské školy působili. Nato poděkoval sl. místní školní radě, obecnímu zastupitelstvu, stavebnímu komitétu, občanské záložně, jakož i staviteli p. Šonskému. Poukázal na slova p. insp. Groulíka „na vše pamatováno a ničím neplýtváno“, čímž prokázáno, že všude šetřeno sil poplatních, a odevzdal budovu svému účelu.

Pan ředitel Lang promluvil za učitelstvo a žactvo a slibuje, že snahou všech zde působících sil bude jenom dobro a prospěch naší milé obce a vlasti a provolal jí slávu. Zapěním Rakouské národní hymny dopolední slavnost ve školní budově dokončena.

Účastníci se rozcházeli s uspokojením, litujíce, že slavnost se nemohla odbývati na prostranství před školní budovou, aby i ostatní obecenstvo, které prostranná tělocvična nemohla pojmout, také účast bylo mohlo bráti.“

Tolik strážská obecní kronika. Ta ještě podrobně popisuje slavnostní oběd, vyjmenovává významné hosty a zaznamenává i obsah přípitků jednotlivých účastníků. Rovněž cituje z blahopřejných telegramů, které různé osobnosti a instituce zaslaly k otevření školy.

Z kroniky se také dozvídáme, jaké náklady muselo město na stavbu školy vynaložit. Částka to nebyla na tehdejší dobu rozhodně nízká a slouží ke cti tehdejších zastupitelů, že svým rozhodnutím přispěli k rozvoji vzdělání nejen dětí ze Stráže nad Nežárkou, ale i z okolních obcí.

Pro zajímavost ještě jednou citujme z obecní kroniky, která zaznamenává přesný výčet nákladů na výstavbu školy.

Konečný účet za stavbu školy

Ačkoli rozpočet na přestavbu školy stanoven na K 78.755, přece výsledné číslo jeví se jinak, jak vidno z následující rekapitulace:

1. Práce zednická a nádenická 53.282,75 K
2. Práce kamenická 2.484,43 K
3. Práce tesařská 15.318,71 K
4. Práce pokrývačská 2.354,95 K
5. Práce klempířská 2.378,64 K
6. Práce truhlářská 11.961,78 K
7. Práce zámečnická 15.591,91 K
8. Práce natěračská 2.070,09 K
9. Práce sklenářská 1.426,66 K
10. Práce malířská 118,00 K
11. Hromosvod 300,00 K
12. Různé práce 979,12 K

Součet všech prací: 108.267,04 K
Odečte se 13 % sleva:  –14.074,71 K
Náklad na stavbu budovy činí: 94.192,33 K

Se stavbou školy spojeno jest ještě následující vydání:

• Plány a rozpočty 806,00 K
• Poplatky za vtělení půjčky od Jindřichohradecké Spořitelny do pozemkových knih na jmění obce Stráže 686,50 K
• Spropitné dělníkům při „rovnosti“ („glajchu“) 208,90 K
• Odvážení okopávek 463,06 K
• Roury na kanalizaci od školy k řece 1.176,81 K
• Kladení rour, studna aj. 1.223,79 K
• Drátěný plot a vrata u školy 586,98 K
• Vnitřní zařízení 3.095,47 K
• Sbírka ptáků, hmyzu a nerostů od pana barona Leonhardiho 715,00 K
• Dovoz nábytku apod. z dráhy 178,20 K
• Deputace do Prahy a její opatření 520,70 K
• Komise a kolaudace 118,92 K
• Tisk 180,00 K
• Nájemné za umístění tříd v čas stavby 420,00 K
• Společný oběd a svěcení školy 198,00 K

Celkem: 10.598,33 K
Úplné zařízení a vybudování školy: 94.192,33 K
Celkové vydání korun: 104.790,66 K

V nové školní budově se začalo vyučovat hned v pondělí 17. září 1906.

Od svého otevření již škola výrazně nezměnila svůj vzhled, přesto jak ubíhala léta, docházelo k různým úpravám a rekonstrukcím.

V r. 1920 bylo zavedeno do školy elektrické osvětlení do ředitelny, bytu školníka, na chodby a dvou tříd měšťanské školy. O tom, kdy byla elektřina zavedena v celé školní budově, se kronika bohužel nezmiňuje.

K významnějším stavebním úpravám ve škole pak docházelo až ve druhé polovině 20. století. V r. 1955 byly instalovány splachovací záchody. V roce 1960 se začalo s adaptací budovy místního hospodářského družstva na školní jídelnu a již 4. září 1961 se začalo vyvařovat.

V roce 1965 bylo započato s výstavbou ústředního vytápění v budově školy. Během prázdnin byly sklepy přestavěny na kotelnu a uhelnu a zároveň byl postaven nový komín. V roce 1966 pak probíhala instalace rozvodů a radiátorů. Do provozu bylo ústřední vytápění uvedeno 17. října 1967.

Roku 1967 byl zrušen kabinet přírodopisu v přízemí (vedle tělocvičny) a namísto něho byla místnost upravena jako nářaďovna. Do té doby bylo veškeré tělocvičné nářadí umístěno podél stěn tělocvičny a zabíralo velkou část plochy již tak malého prostoru. V témže roce vznikly přepažením dvou velkých tříd v prvním a druhém poschodí dva nové kabinety.

Během školního roku 1973/74 byly ve všech podlažích přestavěny záchody. Zmenšením chlapeckých záchodů pak vznikly tři nové místnosti – v přízemí sklad civilní obrany, v 1. poschodí kabinet pro I. stupeň a ve druhém poschodí kabinet českého jazyka. Před školou byl vybudován nový septik s odpadem do obecní kanalizace. Původní žumpa na dvorku za školou byla zasypána.

Ve školním roce 1974/75 probíhala generální oprava celé školní budovy. Byla vyměněna všechna okna a dveře, školní budova dostala novou fasádu, došlo i na výměnu okapů a hromosvodů. Práce probíhaly za běžného provozu školy, a tak to učitelé, správní zaměstnanci školy ani žáci neměli určitě snadné.

V r. 1981 byly vybudovány základy pro nové kabinety v proluce mezi zvonicí a traktem budovy školy, v němž je umístěno sociální zařízení. Nové místnosti byly dokončeny během školního roku 1983/84 a dnes slouží v přízemí jako sklad učebnic, v prvním poschodí jako žákovská knihovna a ve druhém poschodí je umístěn kabinet chemie.

V únoru r. 1987 byla po rekonstrukci otevřena nová školní jídelna. Vedle staré jídelny byla postavena nová budova (která pro své umístění a vzhled dodnes budí rozpaky), v níž je kuchyně, sklady a sociální zázemí pro zaměstnankyně. Stará budova byla upravena na výdejnu a jídelnu. Obě budovy jsou propojeny spojovací chodbou. Rekonstrukce a přístavba jídelny byla naprosto nezbytná, protože původní jídelna byla prostorově nevyhovující a neodpovídala ani hygienickým normám.

Na podzim roku 1989 byla provedena generální oprava střechy. Značně poškozená a nekvalitní krytina byla nahrazena novými taškami.

Zatím poslední větší úpravy proběhly ve škole během hlavních prázdnin v r. 1994, kdy byly kompletně restaurovány všechny záchody ve všech podlažích a v přízemí byly zřízeny sprchy pro žáky i učitele tělesné výchovy.

V r. 2013 proběhla rekonstrukce školní budovy.

I když škola oslavila své sté narozeniny, lze říci, že naši předkové dokázali postavit budovu, která svými prostornými a světlými třídami patřila ve své době k těm modernějším a i dnes dobře slouží svému účelu. Zub času je sice neúprosný a nová doba si určitě vyžádá další úpravy ( např. bude nutná výměna oken, oprava fasády), ale dá se říci, že ještě dlouhá léta bude moci sloužit tak, jak jí to vložili do vínku naši předkové a jak to poněkud pateticky napsali na pozvánce k slavnostnímu svěcení školy:

„A hle! Před námi velebně vznáší se všem moderním požadavkům vyhovující pomník, jenž hlásá kolemjdoucím o lásce k pokroku, o lásce k vlasti, o lásce ku svým potomkům, neb chrám tento vystavěla obec své mládeži."
„Nuže, ty skvostný chráme osvěty, budiž posvěcen a hlásej v budoucnu po dlouhá, dlouhá léta občanské ctnosti obyvatelstva města Stráže a lásku jeho ku školství. Z tvých síní nechť vycházejí nám synové a dcery charakterů ryzích, kteří nejen vyzbrojeni vědomostmi vkročí v pouť života, ale srdce jejich nechť prodchnuta jsou láskou k Bohu, k drahé, milené naší vlasti!.“